6,8 x 43mm Remington SPC

text/ilustrace: J. Procházka

Spousty názorů a velmi často i značně protichůdných bylo, je a určitě i nadále bude vedeno ohledně po desetiletí používané munici severoatlantickou aliancí 5,56 x 45. Ta je již od svého standardního zavedení řadou zemí kritizována pro nedostatečný výkon a ne zcela ideální balistické vlastnosti jakožto vojenského střeliva. Samozřejmě kolik hlasů je proti tomuto náboji, tak i naopak tolik hlasů je právě pro tento náboj.

Určitě můžeme říci, že v žádném případě nejde o nějaký „úplný průser“ jak se lidově může říci. Ale o to, že pětpadesátšestka asi nebude úplně to pravé ořechové, o čemž svědčí již po mnoho let zkoušení nových jakýchsi vylepšených variant na toto téma, mezi které můžeme zařadit například .300 AAC Blackout nebo 6,5mm Grendel či z opačného kouta světa 7,62 x 39, anebo v poslední době hodně vysoce oceňovaný 6,8 x 43 Remigton SPC.

Právě posledně zmíněný náboj 6,8 x 43 Remington SPC (Special Purpose Cartridge) se jeví jako opravdu možný nástupce prozatím zavedené standardní ráže 5,56 x 45. Nový náboj totiž vykazuje ve všech požadovaných vlastnostech lepší hodnoty, ale současně by jeho plošným zavedením nebylo třeba nějakým zásadním způsobem cvičit řadové vojáky.

Stejně tak by nebylo nutné zavádět konstrukčně jiné pěchotní zbraně, ale naopak by nová pěchotní zbraň mohla konstrukčně vyjít ze stávající a běžně používané útočné pušky americkou armádou. Což jsou hned dva obrovské předpoklady, proč by tento náboj mohl skutečně uspět. A pokud k tomu připočteme vynikající balistiku, pak by opravdu mohl mít dveře otevřené. Vždyť Remington SPC není žádnou novinkou, ale oficiálně jej můžeme nacházet v nabídce společnosti již od roku 2004.

A také není samozřejmě žádným tajemstvím, že již běžně tento náboj slouží u speciálních sil americké armády. Nejde tedy o nějaký výstřelek z řad vyzbrojovacích úředníků, ale o dobře promyšlený kalkul. Střelivo sice nevkročilo na trh s nějakou hvězdnou pompou, bylo tomu spíše naopak. Nicméně jeho reálné vlastnosti a kvality a samozřejmě také další vývoj a varianty daly, aby se o tento náboj začaly zajímat nejen civilní, ale zejména armádní střelci.

Pro šestosmičku se začaly předělávat pušky z původní ráže 5,56, kde mnohdy opravdu není zapotřebí až tolik konstrukčních zásahů a dokonce lze jednoduše pořídit kity pro jejich přestavbu. A nově vznikají i zcela nové zbraně konstrukčně vycházející ze standardních systémů, ovšem již z výroby komorované na „nový“ Remington SPC.

Nový náboj pro armádu si nevyžádaly pouze kritiky náboje starého, ale také změny ve vedení boje. Jsou požadovány zejména zvýšená okamžitá eliminace živého cíle a zvýšená účinnost proti chráněnému živému cíli. A to nejen na střední vzdálenosti (myšleno pro hodnoty této ráže), ale zejména na vzdálenosti nejkratší do hodnoty 200 metrů a naopak dlouhé vzdálenosti, kde je požadován zvýšený účinek až na hranici 600 metrů.

Uvedené jednoznačně vychází ze současného vedení bojů. Jednak je to akce ve městech, kde střelec potřebuje dostatečně účinnou zbraň, ovšem současně co možná její nejmenší rozměry a naopak účinnou střelbu až za hranici 600 metrů, kdy je potřeba vést ještě dostatečně účinnou střelbu na protivníka v otevřeném terénu, například v Afghánských horách. I z přiložené tabulky je hned patrné, že si šestosmička v obou případech vede velmi obstojně.

I z extrémně krátké hlavně u kompaktních zbraní vykazuje přibližně o jednu třetinu lepších hodnot. Při střelbě z dlouhých hlavní, pak na vzdálenosti přesahujících 500 metrů jsou balistické hodnoty lepší i o více než dvě třetiny oproti standardní ráži. Přesnost zůstala na nejkratší vzdálenosti na přibližně shodné úrovni, ovšem již na střední a poté také na dlouhé vzdálenosti vykazuje přesnost lepších hodnot.

Stejně tak, tedy lépe, je také hodnoceno  zvládání zpětného rázu i přesto že jde o poněkud výkonnější ráži (to musíme ovšem přičíst spíše konstrukci zbraně). Pro Remington SPC je nyní vyráběna již celá škála střel od super přesných pro střelbu na dlouhé vzdálenosti, přes speciální lovecké střely až po ryze armádní s ocelovým jádrem. Jistou zvláštností jsou pak průbojné střely.

Prozatím jsou známy dva typy, a to s ocelovým tvrzeným jádrem pro běžnější nasazení, a pro zvláštní účely je zde i střela s extrémně tvrdým jádrem z wolframu. Z dostupných informací dokáže průbojný náboj pronikat běžnými ochrannými prostředky do vzdálenosti jednohostametrů. U extrémnější varianty je to až dvojnásobek!

Je pravda, že se tak trošku po americku píše o šestosmičce jako o novém supernáboji pro americkou super armádu, kde je vychvalován až do nebe. Nicméně, pokud si svým selským rozumem odmyslíme některé marketingové superlativy, pak je potřeba k nové munici přistupovat opravdu s patřičným respektem.

A pokud bude opravdu zaveden jako standardní náboj americké armády, pak protistraně nezbude opravdu nic jiného, než na takovýto krok zareagovat a přizpůsobit se, anebo ponechat nepříteli patřičnou výhodu. Berme tento článek pouze jako informativní záležitost, která má pouze lehce nastínit informace o novém možném náboji zatím nejsilnější armády světa...

Popisky:

Ilustrace č.1: Pro rychlé srovnání zde přináším jednoduchá schémata v současnosti nejběžnějších a také nejpoužívanějších armádních nábojů, které se mohou brát v zřetel pro možnou konfrontaci s „novým“ Remingtonem SPC.