všechny nože Johna Ramba RAMBO je zpět! filmové rekvizity, anebo plně funkční nástroje

text/foto: F. Burian

Zřejmě není duše, která by neznala Johna Ramba a jeho filmová ztvárnění v podobě méně či více zdařilých akčních filmů, samozřejmě poplatných době svého vzniku. Každý jednotlivý díl s sebou také přinesl věrného souputníka hlavního hrdiny v podobě hrozivě vypadajícího nože, jež Ramba vždy věrně doprovázel po značnou část metráže natočeného materiálu. Vždy vypadal stejně dobře jako sám Rambo, ale zcela určitě o něm zdaleka nevíme tolik, jako o představiteli samotné hlavní role, byť by si to zcela jistě zasloužil...

RAMBO první krev

Celý příběh Rambo nožů, tak jak je mohla poznat širší veřejnost, započal premiérou akčního snímku RAMBO First Blood v roce 1982. Uvedením tohoto filmu, který je mimochodem považován za doposud nejúspěšnější z celé řady (uvidíme co s tím udělá nejnovější pětka), se rozjela doslova mánie Rambo nože. Mluvím zde záměrně v jednotném čísle, protože tehdy ještě nikdo nevěděl, že přijdou další čtyři pokračování. Nůž se vyráběl jednak jako certifikovaný a později i jako necertifikované kopie.

Jedničku stále naleznete na nejrůznějších eshopech v cenových relacích od přibližně sto dolarů až po číslované edice za i více než dvojnásobek. Nicméně hned takto na začátku si můžeme nalít, jak se říká, čistého vína a pustit ven informaci, že většina v současnosti vyráběných replik či kopií je vyráběna ze standardní čtyřistadvacítkové nerezavějící oceli, a pokud tedy budete kupovat jakousi číslovanou edici, zřejmě nekoupíte současně také vyšší kvalitu materiálu, ale zaplatíte pouze za to natisklé či vygravírované číslo.

Originál jedničky se vyráběl z oceli D2 popřípadě z oceli 440C. A také zde vyobrazené a testované Rambo nože patří do replik vyrobených z čtyřistadvacítkové oceli. Je tedy nutno k samotným testům přistupovat spíše jako k porovnávacím testům mezi samotnými noži a jako ověřování ergonomicko-taktické použitelnosti a praktické využitelnosti těchto nástrojů. Vraťme se ale k jedničce a řekněme si něco o samotném vzniku a technických proporcích tohoto ocelového hrdiny prvního dílu.

Samotnými autory nože jsou sám Sylvestr Stallone a zkušený nožíř Jimmy Lile. Výsledný masivní a značně robustní filmový nůž nevznikl samozřejmě ze dne na den, ale vyvíjel se řadu měsíců, a to dokonce ještě v průběhu samotného natáčení. Původně byl menší a méně okázalejší a neměl ani horní ozubení v podobě zdvojených pilových zubů. Nicméně oko diváka je velmi rozmazlené a hladové právě po něčem neokázalém, nenormálním, nestandardním.

A tak nůž rostl a z takticky kvalitního nože vznikl nůž hrdinný, prostě filmový. Neznám nikoho, kdo by si jako nůž na přežití vybral právě jedničku Rambo. Tím ovšem nechci tvrdit, že jde o špatný nůž – proto také celý tento test a povídání. Jednička je prostě filmový hrdina a musí tak i vypadat. Pokud by Sly ve filmu použil sice takticky dokonalý nůž, zcela jistě by nevyvolal takovou odezvu – a to je přeci účel. I přesto, že je jednička oním filmovým nožem, jde o dobrý nůž.

Originál oproti kopiím o to lepší, vzhledem k použití kvalitnějšího materiálu. Jednoduše řečeno jednička je velmi masivní až opravdu robustní nůž s 230 milimetrů dlouhou čepelí se sníženým hrotem, a kde samotná délka broušeného ostří dosahuje rovných 200 milimetrů. Tloušťka čepele dosahuje 5,7 milimetrů a na jejím hřbetu je integrována funkční pila s dvanácti (někdy třinácti) zdvojenými zuby pro řezání dřeva a kostí. Také při průniku do tělní dutiny nepřítele bude způsobovat horší a krvácivější zranění.

Zdvojené zuby pomáhají lépe vést řez a pila se při řezání tolik nekouše. Zdvojené zuby také znamenají pojistku v případě, že o nějaký ten zoubek během nešetrného zacházení přijdete. Celá čepel má matnou saténovou povrchovou úpravu oceli. Záštita nože je vyrobena ze stejného materiálu jako čepel a jsou do jejího zakončení integrovány nástroje v podobě křížového (horní část) a plochého (dolní část) šroubováku.

V záštitě jsou také umístěny dva otvory kruhového průřezu pro možné uchycení závěsných šňůr. Záštita je masivní a velmi dobře chrání ruku před jejím sklouznutím na čepel. Rukojeť nože je tvořena dutou ocelovou trubkou. U originálu opět vyrobena ze shodného materiálu jako zbylé ocelové části. Tato dutina je také vhodná pro nasunutí dlouhé dřevěné tyče (upraveného klacku, větve či jiné dřevěné kulatiny) a lze tak snadno vytvořit velmi účinný oštěp, který je vhodný jak k lovu, tak i boji.

Rukojeť je s čepelí spojena masivním šroubem a matkou. Šroub vytváří závit na zadní části čepele a na ten je po nasazení záštity a těla rukojeti našroubována masivní ocelová matka, která je navíc dále jištěna pojistnou maticí (uvedené spojení platí pro originál, a i u těch bylo ve fázi výroby použito několik variant spoje). Ocelová trubka rukojeti je pro lepší a jistější úchop omotána pevnou nylonovou šňůrou zelené barvy, která nejenže odpuzuje vodu, ale může být dále použita při nejrůznějších technikách přežití.

V samotném filmu je však vidět, že jako omotávky bylo použito obyčejné přírodní šňůry. Zde si za sebe myslím, že by rukojeť mohla mít také o pár milimetrů větší průměr, a to nepatřím k těm, co mají ruku jako lopatu. V zadní vnitřní části rukojeti je vytvořen další závit, do kterého se šroubuje zakončovací díl rukojeti vyrobený z tvrzeného hliníku. Ten je opět velmi masivní a může být bez obav použit v boji jako úderná zbraň či s ním můžete bez problémů zatlouci hřebík, anebo s ním můžete louskat třeba ořechy.

Tvrzeného hliníku bylo použito z důvodu neovlivňování solidně fungujícího kompasu (platí i pro repliky), který je v dutině zakončovacího dílu umístěn. Šroubovaný spoj je doplněn pryžovým „O“ kroužkem, aby se do dutiny v rukojeti nedostávala voda. Obsahem dutiny je pak soubor nástrojů na přežití umístěný do plastového kontejneru. Pod kontejnerem je ještě umístěna kovová pružina, a to z toho důvodu, aby byl kontejner v dutině fixován a za pohybu nevydával nechtěný zvuk.

Samozřejmě obsah kontejneru může být individuální, ale standardně v něm naleznete háček na lov ryb společně s vlascem, zápalky se škrtátkem a jehlu s nití. Pouzdro je u originálu ušité z pravé kůže (u replik je použita kůže umělá) a její součástí je také kapsa na brousek, ta u repliky zcela chybí. Hmotnost samotného nože, včetně obsahu rukojeti je 433 gramů, včetně pouzdra pak 544 gramů.

Ještě uveďme, že pro naše testování jsme použili repliky nožů Rambo (First Blood, First Blood Part II, Rambo III a John Rambo) vyráběné pro britskou značku Anglo Arms. Jsou to poměrně velmi zdařilé kousky, sice bez nějakého certifikátu, ale designově i rozměrově téměř identické s originály a za velmi rozumnou cenu.

OCEL 420J2

Pokud na jiných místech velmi často zmiňujeme ocel 420J2 jakožto výchozí materiál pro výrobu replik Rambo nožů, pak je to z toho důvodu, že tato ocel je pro výrobu uvedených produktů velmi vhodná. Repliky nožů se nejčastěji vyrábějí pro radost, tak aby si „normální“ člověk mohl koupit produkt, v našem případě Rambo nůž za přijatelných finančních podmínek.

Nerezavějící ocel 420J2 lze dokonale a rychle obrábět, vykazuje dostatečné vlastnosti pro čepel nože a samozřejmě v první řadě je finančně nenáročná. Ano je to ocel, která je spíše někde na chvostu žebříčku používaných nožových ocelí, ale na druhou stranu pro běžné účely zcela pokryje požadavky svého uživatele. A to je pro repliky víc než dobrý materiál.

Proto u Rambo nožů zde představených nejde pouze o „kousky na zeď“, ale o běžně v praxi použitelné nástroje, byť ne s takovými vlastnostmi jako bychom se setkali u originálů. Od toho také označení replika, že. A ono dát za originál více než 1000 USD, což je po smrti Jimmy Lileho spíše spodní hranice jeho Rambo nože, je přeci jen ne dostupné každému.

A navíc, když už si koupím originál takového nože, zřejmě jej nebudu rozhodně zkoušet někde v divočině co ten Rambák doopravdy vydrží. Zde tedy musím jednoznačně konstatovat, že ona čtyřistadvacítka je na tomto místě a pro tento účel více než dostatečnou variantou. Pokud si tedy koupím repliku a budu ji chtít vyzkoušet, ostatně tak jako mi, tedy proč ne. Jen musím počítat s tím, že originál by toho snesl a vydržel mnohem více.

Nicméně ocel 420J2 není opravdu žádnej, jak já říkám, velkej průser. Jde o solidní nerezavějící ocel, kde je nejčastěji dosahováno tvrdosti v rozmezí 54 až 56 HRC, a to taky není žádnej velkej průser. Co by za takovouto ocel dali například lidé žijící ve středověku. Jen dnešní člověk si tak nějak neváží toho, co je a ve vleku své rozmazlenosti chce stále něco víc.

Prostě tuhletu čtyřistadvacítku budete muset častěji brousit, ale uříznete s ní úplně to samé, co například se čtyřistačtyřicítkou, kterou ostatně popíšeme dále. A perlička na závěr. Jak je známo, mince má vždycky dvě strany, anebo je všude, jak se říká, chleba o dvou kůrkách. A stejně tak to platí zde. Čtyřistadvacítka není z dnešního pohledu kdovíjaká ocel, ale na druhou stranu má jednu z nejlepších antikorozních vlastností ze všech nerezových ocelí.

RAMBO II první krev, část druhá

Za tři roky po premiéře Rambo First Blood přišlo pokračování přímo navazující na první krev s názvem Rambo First Blood Part II (1985). V rámci druhého dílu došlo co se týče nože Johna Ramba, dá se říci pouze ke kosmetickým změnám. Samozřejmě je to i tím, že designérem i výrobcem nože byl pro druhou krev opět Jimmy Lile.

Větší změnou je pak využití vícero chladných zbraní v rukou elitního vojáka speciálních jednotek americké armády, ať již jde o vrhací oboustranně broušenou dýku, anebo dvojici kompaktních útočných tlačných dýk. Uvedené zbraně se ve filmu ve své podstatě jen mihnou, ale v rámci scénáře sehrají důležitou roli. Pokud by je John neměl a nepoužil, zřejmě by dvojka skončila již ve své polovině a další díly by ani nemohly vzniknout.

A tak se malinko pověnujeme i jim. Johnův nůž ze dvojky vyloženě konstrukčně i designově vychází z prvního dílu. Opět jde o masivní nůž, který byl pro dvojku ještě zvětšen a pro oko diváka byla čepel na své větší ploše opatřena černým matným nátěrem s vyjímkou broušeného ostří jak čepele, tak i zdvojených zubů pily na jejím hřbetě. U nože ve druhém dílu byl použit jako konstrukční materiál opět nerezavějící ocel 440C (u repliky opět nerezavějící ocel 420).

Čepel u dvojky byla celkově zvětšena. Její délka je zde 255 milimetrů, tedy o rovných 25 milimetrů více.Tomu odpovídá i prodloužení broušeného ostří na hodnotu 225 milimetrů. Zatímco u první krve byla výška čepele 39 milimetrů u druhé první krve je to již rovných 50 milimetrů. Jediný údaj na čepeli,který zůstal beze změny je její tloušťka, i zde je to 5,7 milimetru. Rukojeti jsou pak shodné konstrukce i velikosti a liší se jen zakončovacím dílem.

Ten je u druhé krve menšího vnějšího průměru a je na svém konci opatřen hrotem pro rozbíjení skla. Ve filmu jej však nenajdeme. Byl totiž použit pouze na několika filmových prototypech a tato varianta se přímo ve filmu neobjevila. Omotávka rukojeti je opět provedena nylonovou šňůrou, zde ovšem černé barvy. Záštita je u dvojky také masivní, je delší a opět vybavena křížovým i plochým šroubovákem a také dvojicí otvorů kruhového průřezu.

Ve své největší šířce není zaoblená, ale zploštělá, což celkově vede k zeštíhlení nože – u první krve je maximální šířka nože 33 milimetrů u dvojky pak jen 28 milimetrů. Celková hmotnost nože vzhledem k nárustu rozměrů vzrostla na 543 gramů a s pouzdrem, které je i zde vyrobeno z umělé kůže, pak na 658 gramů. I u dvojky je u originálu na pouzdře integrována kapsa na brousek nože. U repliky i zde chybí. Jak jsme avizovali, již na začátku dvojky Rambo použil ve filmu nožů vícero. J

eho hlavní chladný nástroj jsme již popsali, a tak se koukněme na oboustranně broušenou dýku, kterou měl John připevněnou do anebo ke své botě – přesné uchycení není vidět. Jde o celokovovou oboustranně broušenou dýku. Pouze vnitřní část rukojeti je vyplněna pro lepší úchop dřevěným dílem. Dýka velmi nápadně připomíná britské dýky commandos z období druhé světové války. Je vyrobena z jediného kusu oceli 440C (replika opět ocel 420).

Celá je pokryta černou matnou barvou vyjma broušeného ostří. Je velice štíhlé konstrukce a její pronikání do těla nepřítele bude zcela jistě na vysoké úrovni. Celková délka dýky je 290 milimetrů, samotné oboustranně broušené ostří pak 165 milimetrů. Síla čepele je 3 milimetry. Hmotnost samotného nože dosahuje hodnoty 149 gramů a spolu s pouzdrem z umělé kůže (originál pravá kůže) pak 218 gramů.

Dalšími chladnými zbraněmi dvojky je pak dvojice kompaktních tlačných dýk. Jde spíše o záložní překvapivé zbraně. I zde jde o oboustranně broušené ostří vyrobené z oceli 440C. Repliky se mi doposud nepodařilo sehnat. 75 milimetrová čepel je zalita do plastové rukojeti, která je vůči čepeli umístěna v pravém úhlu.

Síla čepele je shodně s výše popsanou dýkou 3 milimetry. Čepel je u těchto tlačných dýk ponechána v leštěné nerezi. Ve filmu je má John umístěny horizontálně na zadní straně opasku, kde mají tyto dýky vytvořeny kapsy pro zasunutí. Hmotnost dýky je 55 gramů.

RAMBO III

Netrvalo moc dlouho a ve světové premiéře se objevilo třetí pokračování nezničitelného akčního hrdiny Johna Ramba (už asi vím,kde hledal inspiraci Simír z Alarm fur Cobra 11). Psal se rok 1991 a plukovníka Trautmena zajala sovětská vojska okupující Afgánistán a Johnovi morálně nezbylo nic jiného, než se vydat na záchrannou misi. A bez svého půlmetrového ocelového pomocníka zavěšeného u pasu by to jistě nešlo.

Nicméně tentokrát nůž nenavrhl Jimmy Lile, ne že by se o to nepokusil, ale Sly nebyl s prototypem nože zcela spokojen, a tak se tentokrát obrátil na jiného vynikajícího nožíře Gila Hibbena. Prostě to pro trojku chtělo již něco jiného a nemyslím si, že by to byla chyba. Nový pobočník Johna Ramba je opravdu kus železa. Jde o masivní nůž Bowieho typu bez hřbetní pily (co by taky v Afghánistánu řezal, vždyť je tam jenom poušť) a také nemá v konstrukci integrovanou dutou rukojeť.

Čepel je i u trojky vyrobena z oceli 440C (u repliky již standardně 420) a je dlouhá slušných 290 milimetrů. Ostří je dlouhé 265 milimetrů. Síla čepele pak u trojky dosahuje také úctyhodných 6 milimetrů. Vybroušené zářezy na hřbetu čepele jsou pouze dekorační záležitostí. Naopak masivní drážka v čepeli je zřejmě největší zajímavostí trojky. Ano, většina z nás by okamžitě řekla, že jde určitě o odtokový otvor pro krev v případě použití nože v boji muže proti muži.

A měli bychom pravdu, ale jen částečně. Jako otvor pro odtok krve drážka opravdu poslouží, ale je to jenom vedlejší efekt. Původně byla vytvořena jako účelný technický prvek a měla sloužit pro uchycení další menší čepele, která by v drážce držela za pomoci mechanického zámku a v případě potřeby by byla odepnuta a použita podobně jako ninjovský šuriken nebo vrhací nůž. Ve filmu se ale toto řešení neobjevilo.

Stallonemu se toto řešení prý zdálo již moc „hongkongské“. A asi měl pravdu, ale jako rarita je to dost dobré. Ocel čepele prochází skrz celou rukojeť a je skrze šroub připevněna k botce nože. Nůž je tak ve své podstatě vyroben z jediného kusu oceli doplněn o masivní záštitu a již zmíněnou botku. Zřejmě platí pouze pro některé originály a prototypy, kterých bylo vytvořeno poměrně dost.

U repliky je na ocelovou čepel navařena ocelová tyč se závitem na konci a teprve do něj se šroubuje zakončovací šroub. Prostor rukojeti je vyplněn vhodně tvarovaným kvalitním dřevem z jediného kusu. U originálu je použit tvrdý eben s krásnou strukturou (repliky mají většinou laminované dřevo, ale také nevypadají zle).

Celková délka nože je 417 milimetrů a hmotnost dosahuje hodnot 606 gramů bez koženého pouzdra a 741 gramů s ním. I ve trojce se objevila vrhací oboustranně broušená dýka. Zejména je dobře vidět v záběru, kdy se John samoléčí zahořením střelného prachu získaného z náboje sovětské útočné pušky. A právě při odstraňování střely z náboje je tato dýka pěkně vidět. Designově vyšla z dvojky, jen zde je celá vyrobena z jediného kusu oceli – opět použita ocel 440C.

OCEL 440C

Ocel o které si na následujících řádcích povíme pár slov patří v dnešní době do lepší poloviny ocelí pro výrobu čepelí nožů. Ovšem samozřejmě i zde hodně záleží na úhlu pohledu. Ovšem v osmdesátkách minulého století, tedy v době vzniku prvních filmů s Johnem Rambem to byl top. Vůbec nebylo potřeba používat právě tuto ocel, ale co by to bylo za super Rambo nůž, pokud by nebylo použito toho nej materiálu.

I když na druhou stranu, proč právě u Rambo nože tento materiál nepoužít. Jak říkám, vždy půjde o úhel pohledu. Nicméně ocel 440C opravdu patří ke špičce, a to i po desetiletích od doby, co byla první krev odstartována. Ocel 440C je jednou z nejodolnějších ocelí vůči opotřebení, ale na druhou stranu vykazuje určité slabosti ve stabilitě ostří. Bude výborně a dlouze řezat, ale pokud jej použijete na sekání například dřeva, může se vám ostří vyštipovat.

Má dobrou odolnost vůči korozi, ale je křehčí pro rázy. Prostě zase je zde něco za něco. U čtyřistačtyřícítkycé bude vždy hodně záležet na jejím dokonalém technologickém zpracování – tedy pokud chcete opravdu využít jejích jedinečných vlastností na maximum, musíte počítat s vyšší cenou za výrobu.

Použití oceli 440C na výrobu Rambo nožů, byl spíše nutný marketingový počin, který si vyžadovala tehdejší doba, než že by to byla nutnost, kterou si vyžadovala praxe nasazení nože.

RAMBO IV do pekla a zpět

Na čtverku si musel divák poměrně dlouho počkat. Trvalo to celých sedmnáct let, ale pauza Rambovi prospěla. Když v roce 2008 proběhla premiéra, bylo hned od prvních minut jasné, že se kvalita filmu nutně posunula vzhledem k časovému odstupu. Film působí mnohem jadrněji a drsněji a krve jsme v něm viděli více než ve všech třech předchozích dílech.

Spousta diváků tvrdilo a stále tvrdí, že čtverka je ódou na padesátku (pro ty, co se nechytaj Browningův náboj ráže .50). Nicméně i čtverkou provází Ramba jeho třetí ocelová paže v podobě pořádného nože. Je to poprvé, co si nůž John vyrobí svépomocí z kusu pružinové oceli, která je často používána na výrobu pružin nákladních vozů a těch je v Thajsku určitě celá fůra. Z tohoto materiálu je vyroben i filmový nůž.

U repliky se již tradičně nic nemění a je opět použita ocel 420J2. Výroba nože samotným Rambem se měla objevit již ve trojce, ale neobjevila. Nůž čtyři je nejdrsnějším nožem celé série. Je to samozřejmě zejména tím, že je vyroben ručně, v podstatě kovářem amatérem. Nicméně design nože je perfektní. Jeho autorem je i zde Gil Hibben. Tvar nože je ryze účelový, tentokrát bez jakýchkoli serepatiček či filmových zbytečností.

Prostě ryzí kus železa omotaný v oblasti úchopu tím, co bylo po ruce a vybroušeným ostřím. Nutno ale podotknout, že v cestě do pekla a zpět dostal Rambův nůž nejméně prostoru pro své vyniknutí. Vyjma efektního sfilmování jeho výroby samotným Rambem a několika málo scén v akčních bojůvkách, si jej na plátně moc neužijeme.

Délka nože je 455 milimetrů, tedy opět nám o nějaký kousek povyrostl. Broušené ostří pak dosahuje délky 283 milimetrů. Hmotnost této kovařiny bez pouzdra (pro film vyrobeno z pravé kůže) je 853 gramů a s koženým pouzdrem ještě o kousek více 1009 gramů. Jo čtverka již pokořila celé kilo.

OCEL D2

Ještě jsme zde zmínili také ocel D2. Jde o jakýsi ekvivalent k nožové oceli 440C. Ne že by tyto oceli byly navzájem téměř zaměnitelné, ale jistá podobnost v kvalitě tu je. Možná se i nebojím říci, že jako volba materiálu na nůž Rambova typu je ocel D2 vhodnější, ale opět je zde onen úhel pohledu. Svým způsobem bych se dostal nakonec k závěru, že bych všechny oceli vyšší jakosti nahradil onou základní ocelí 420J2!

Ono totiž vzhledem k tomu, že takový typ nože je používán pouze několik dní a máte s sebou brousek na případné dobroušení, není potřeba nějaké bůhvíjak kvalitní oceli. Prostě jej budete používat a když o něj v akci přijdete nic se neděje - jednoduché pravidlo poměru kvality k ceně. A zde, jak se tímto problémem postupně prokousávám a postupně také v praxi zkouším, jsem jednoznačně pro ocel 420J2.

Jasně, teď se na mě svrhne vlna kritiky, ale ruku na srdce – kolikrát v reálu ten nůž v praxi použiji? Uřízne čtyřistadvacítka to co čtyřistačtyřicítka, anebo dédvojka – no uřízne! A většina spec akcí trvá pár dní, tak proč platit za extrémně drahé nože. Ale to jsem malinko odbočil a nechal se unést realitou zkoušek, které jsme provedli v rámci tohoto článku.

Prostě kde by stačila čtyřistačtyřicítka nebo dédvojka, tam by stejně dobře posloužila i zatracovaná čtyřistadvacítka s rizikem častějšího dobroušení. Navíc je potřeba nahlédnout u dražších ocelí i na skutečnost, že jejich vyšší tvrdost sice nese déle držící ostří, ovšem na druhou stranu může také docházet k jejímu vyštipování, a to zejména při sekání dřeva.

A to je u nože pro přežití docela významná záležitost. Samozřejmě zde nechci tvrdit, a ani netvrdím, že ocel 420J2 je lepší než ocel 440C nebo D2. Jen se snažím poukázat na fakt, že tato levná varianta může v určitém uchopení náhledu na tuto problematiku, tyto dražší oceli v pohodě zastoupit.

RAMBO V poslední krev

Právě touto dobou jde do kin poslední snímek s Johnem Rambem v hlavní roli. Rambo 5 Last Blood je zřejmě zakončením celé série Rambova putování. Nechci zde jakýmkoliv způsobem obhajovat scénář filmu ani nijak zasahovat do názorů diváků, kteří si nenechají poslední krev ujít, ale pokud zde máme hovořit o nožích Johna Ramba musíme se s „asi“ posledním dílem seznámit.

Jednak musíme říci, že v tomto díle uvidíte hned několik nožů z historie tohoto filmu, ale hlavně je to vůbec poprvé, co dostal jeho nůž své jméno. Ano nejnovější Rambův nůž nese jméno Heardstoper, tedy něco jako Srdcezastavovač. Je to zase něco nového co jednoznačně nese doba. A Sly si je toho velmi dobře vědom. Poslední krev přichází v tomto roce 2019 a je to tedy po deseti letech od čtverky. Sly je famózní a na svůj věk ve skvělé formě! Klobouk dolů Sly!

I se svým nožem poodběhl od předchozích dílů. Nyní nejde jen o efektní filmové záběry, ale o surovou funkčnost a realitu použití. Je opravdu vidět, že Sly dospěl. Nový Srdcezastavovač vychází z nejnovějších technologických znalostí a posouvá hranice filmových nožů na úplně jiný „levl“. Nový nůž již není ten, co bude jen vypadat dobře na záběrech filmu, ale jde o skutečný a v praxi absolutně použitelný nástroj.

Jde, podle mého názoru, o nejlepší a nejkvalitnější Rambo nůž za celou historii Rambo filmů. Novým designérem nože pro Rambo 5 je vynikající německý nožíř Dietmar Pohl. Není to žádný začátečník a jeho nože jsou známy nejrozmanitějším bezpečnostním složkám celého světa. Pohl využívá nejen nejmodernějších technologií, ale také na rozdíl od spousty současníků, také běžného selského rozumu.

Nenajdeme tedy v jeho nabídce nože z různých materiálů jen proto, že by to bylo vhodné z marketingového hlediska, ale zejména ty nože, které opravdu budou plnit funkci, pro kterou byly vyrobeny. Nový Rambův nůž designově vyšel hned z několika nožů z dílny Dietmara a samozřejmě do něj bylo vloženo několik nových a filmovým průmyslem potřebných inovací.

Vzhledem ke skutečnosti, že tento článek připravujeme před premiérou nemáme zcela detailní informace o použitém novém noži či nožích (mluví se o tom, že z dílny Dietmara půjde hned o dva exempláře, nicméně tím hlavním bude právě zmiňovaný a pojmenovaný).

Co je ale již nyní známé, je použití špičkové oceli na čepel (ocel NIOLOX), použití masivní Micarty na frézované střenky rukojeti či použití exotického titanu na výrobu záštity, která díky úspoře na hmotnosti pomáhá lépe vyvážit nůž. Pouzdro bude opět vyrobeno z kvalitní pravé kůže. Zajímavostí je pak nouzový úložný prostor v oblasti rukojeti, který se nachází pod micartovými střenkami a přístupný je po odmontování dvou speciálních šroubů.

Pokud to tak opravdu je, je tu pěkná podobnost s noži Johna Ramba z první krve a její druhé části. Na konečné a reálné vlastnosti a přesné technické specifikace si tedy musíme ještě maličko posečkat, ale určitě hned jakmile to půjde se k noži či nožům z poslední krve vrátíme.

OCEL NIOLOX

Ocel NIOLOX, anebo také SB1 NIOLOX či ocel 1.4153.03 je moderní ocel vyvinutá a registrovaná v Německu. Její jedinečností je přísada niobu, samozřejmě mimo jiné, která propůjčuje oceli vynikající vlastnosti, kterými jsou vynikající odolnost vůči korozi, značná houževnatost spolu s vysokou tvrdostí a výbornou trvanlivostí. Je to top ocel pro čepele nožů, mačet, ale i seker.

Vyniká vysokou odolností a houževnatostí i při tenkém profilu, což je vlastnost pro nože i velké nože či mačety velmi žádaná. Díky své vysoké odolnosti vůči korozi se také výborně hodí pro nože, které budou používány ve vodě nebo vlhkém prostředí. Její další výhodou je také její relativně dobrá obrobitelnost. Pokud budeme chtít ,ale najít nějakou tu negativní vlastnost, tak to bude broušení.

Vzhledem k tvrdosti a odolnosti čepele bude docela problém nabroušení takovéto čepele v přírodních či nouzových podmínkách. Na dokonalé nabroušení bude potřeba využít vhodných brusných kamenů, anebo dokonce jiné brusné prostředky na bázi keramiky či diamantu. Nu a pak tu máme ještě jednu, která se ale nabízí zcela automaticky – vyšší cena. Ale to je všude, vždycinky je něco za něco.

„Jde k vám smrt a není nic na světě, co by vám pomohlo ji zastavit.“ John Rambo