ASTEROIDY tiše a těsně míjí Zemi!

text: M. Ostřižek, foto: Shutterstock

Neuplyne nikdy příliš mnoho času od jednoho sdělení ke druhému týkajícího se těsného průletu nějakého asteroidu kolem naší Země. Tyto intervaly se mně zdá, že se poněkud zkracují a tak si kladu otázku, ostatně asi jako spousta jiných pozemšťanů“ „Neznamená snad tato zvýšená intenzita také zvýšenou možnost toho, že se opravdu může stát to, co nikdo z nás nechce, aby se stalo? Že se nějaký ten kus vesmírného šutru přeci jen trefí a nebudeme se stačit divit?“ A o tom, že jsme vyspělou civilizací budeme moci jenom tiše spekulovat...

Rozhodně nepatřím mezi astronomi ani mezi jiné odborníky zabývajícími se vesmírem či potažmo vesmírnými objekty. Nejsem ani fyzik, ani matematik. Jsem obyčejný člověk, který se zajímá  o dění kolem sebe. A přiznám se, že mě docela děsí tvrzení nejrůznějších zpravodajských relací, když tvrdí, že kolem naší planety nepozorovaně prolétl například asi 100 metrový asteroid!

A další děsivé tvrzení pak oznámí, že i kdybychom o tomto průletu dopředu věděli a planeta byla na kolizní trase s uvedeným tělesem, stejně bychom nemohli nic dělat! Je opravdu dostatečně děsivé si uvědomit, že ve své podstatě nemůžeme dělat vůbec nic.

Ta bezmoc opravdu není příjemná. Uvedený přibližně stometrový asteroid s označením 2019 OK proletěl snad jen ve vzdálenosti necelých 80 tisíc kilometrů od Země. To je zpráva někdy z července tohoto roku. A hned v září tu máme dalšího adepta na možný střet s naší planetou. Tentokrát jde o asteroid 2006 QV89. Ten sice proletěl ve vzdálenosti 6,7 milionu kilometrů, ale tyto hodnoty jsou ve vesmírných číslech doslova nicotné.

A takto můžeme pokračovat. Například asteroid 2019 SP3 velký zhruba jako dvougenerační rodinný dům. Ten proletěl pouze nějakých 370 tisíc kilometrů daleko. Nebo tu máme další asteroid 2006 QQ23 a další a další! NASA uvádí, že jen v příštích 100 letech v těsné blízkosti Země proletí minimálně několik tisíc(!) podobných asteroidů. A těch o kterých doposud víme (2019) je více než 20 tisíc!

To abychom měli opravdu hodně štěstí, anebo by lidstvo mělo s tímto problémem něco dělat. Pokud tedy nechceme zopakovat avizované vyhynutí dinosaurů, jestli se tedy vědci nepletou, že vyhynuli právě takto. Anebo pokud není záměrem lidstva se takto razantně samo zdecimovat a usnadnit tak naší planetě sebezáchovnou reakci, ke které se ostatně již delší čas pomalu nadechuje sama.

Nicméně toto tlachání nevyřeší možnou srážku s nějakým kosmickým smetím. K podobným srážkám docházelo, stále dochází a také stále docházet bude. Jen statistika uvádí, že objekty o velikosti v řádu desítek metrů narazí do Země jednou za 100 až 200 let, objekty stametrové pak v intervalu 20 až 120 tisíc let, a „zabijáci světů“, kde jejich velikost již přesahuje jeden kilometr se objeví jednou za 0,5 až 100 milionů let!

Otázkou tak jednoznačně není jestli, ale kdy?! Dále si můžeme klást otázku, co by následovalo a zřejmě také zda je možné uvedenou kolizi přežít. Odpověď, že k tomu zcela určitě dojde již známe. Co by následovalo je v podstatě nezodpověditelná otázka.

Do případné srážky bude promlouvat tolik aspektů a faktorů, že s nějakou větší přesností odpovědi člověk opravdu nemůže počítat. Můžeme si odpovědět na konkrétní hypotetické varianty eventuálních kolizí a s tím bude také souviset odpověď na otázku přežití takovéto katastrofy. Při případné srážce bude hrát roli velikost tělesa, jeho rychlost a také jeho složení.

Dále to bude úhel dopadu a také místo, kam asteroid spadne. Čistě teoreticky bude nejpravděpodobnější dopad do oceánu či moře, vzhledem k jejich ploše na povrchu planety. Poté to budou neobydlená místa na pevném povrchu, kterých je také mnohem více než těch, kde žijí lidé.

Jde ryze o statistiku, kterou si dá dohromady snadno každý. Samotný dopad by tak nebyl hlavní příčinou zabíjení lidí. Tím by se staly až podružné efekty dopadu. Mezi ně můžeme zařadit vlnu tsunami, v případě dopadu asteroidu do vodní plochy. Dále vysoká teplota, tlaková vlna, zemětřesení či následky vyvržené horniny do atmosféry. Taky vám to něco silně připomíná? Něco s hřibovitým mrakem? I mně.

Vzhledem k tomu, že žijeme naštěstí uprostřed Evropy, dostatečně daleko od pobřeží, můžeme tedy vyloučit vlnu tsunami a její drtivou sílu, kterou si můžeme připomenout z nedávné doby, kdy v Asii po silném zemětřesení zabila vlna vysoká přibližně 30 metrů téměř čtvrt milionu lidí(!) a napáchala obrovské materiální škody. Tak tady máme štěstí. Ale pojďme dál.

Teplota se bude odvíjet od všech zmiňovaných aspektů počínaje rychlostí dopadu, až po složení podkladu kam „šutr“ dopadne. Můžeme ale počítat s tím, že se vzdáleností bude teplota klesat. I tak by mělo teplo na svědomí přibližně 20%  obětí. Stejně tak budou se vzdáleností od dopadu klesat i ostatní efekty nárazu – tlaková vlna, velikost vyvržených hornin i účinek zemětřesení.

Tlaková vlna s největší pravděpodobností zabije nejvíce lidí, její efektivita může překročit 35%! Nepůjde jen o samotnou tlakovou vlnu (trhání lidských končetin či exploze vnitřních orgánů), ale zejména o její následky, kdy nejvíce lidí může zahynout při závalech budov, spousta lidí bude usmrcena letícími předměty apod. Záležet tedy bude hodně zejména na štěstí. A to doslova! Těch co přežijí v nejbližším okruhu dopadu zřejmě opravdu moc nebude.

Důležitým aspektem pak pro všechny tyto hypotézy je samozřejmě velikost asteroidu. Čím menší, tím méně ničivé budou také následky. A čím dále od nás dopadne, bude platit to samé. Každopádně pokud budeme patřit mezi ty šťastlivce, kteří nebudou k dopadu příliš blízko, máme značné šance na přežití.

Tedy pokud nepůjde o tzv. asteroid „zabiják světů“ jehož velikost byla nějaký ten kilometr. Tam už pomůže jedině superbunkr někde hodně hluboko pod zemí. Ale vraťme se k dopadu menšího asteroidu někde řádný kus od vás. Jinak si ještě můžeme připomenout, že tyto menší asteroidy jsou paradoxně mnohem nebezpečnější než ty velké!

Jednak je jich mnohem větší množství (několik milionů! a o těch nevíme!) a jednak se dají mnohem hůře identifikovat a často se stane, že si jich astronomové vůbec nevšimnou, anebo si jich všimnou až už proletí kolem! S každým kilometrem vzdálenosti se však vaše šance na přežití zvyšují.

Bude dobré si uvědomit, že jsme jeden aspekt ještě nezmínili. Tím jsou sami lidé po nárazu. Lze s velkou pravděpodobností doslova tvrdit, že bude panovat obrovský chaos. Ne každý člověk bude vědět, co má dělat a ne každý člověk se bude chovat jako člověk.

Mimo obrovský chaos lze předpokládat zběsilé rabování, může nastat blackout, nemusí být dostupná voda z veřejných zdrojů, nemusí fungovat služby tak, jak jsme zvyklí. Bude také kolabovat zdravotnictví na základě vysokého počtu zraněných osob. Nebudou pohonné hmoty, nebude jídlo. Svět se změní!

Ale na tohle všechno se může člověk, pokud bude chtít, připravit. Samozřejmě i tyto doprovodné efekty budou se zvětšující se vzdáleností od místa dopadu slábnout. Tedy i zde se dostáváme nakonec k nejdůležitějšímu bodu přežití – být co možná nejdále od bodu dopadu. Asteroid je prostě vesmírný vrah u kterého nikdy přesně nevíme, kde a kdy udeří!

A spoléhat se jen na dostatečnou informovanost ze strany úřadů či vlád nebude moc moudré. Někdy nebudou vědět opravdu a někdy nebudou „vědět“, protože informovat předem by mohlo způsobit ještě větší katastrofu. Vždy tedy mějte na paměti, že pokud nebudete moc blízko, máte šanci! A vždy také mějte na paměti, že si musíte umět pomoci hlavně sami!